Hraniční porucha
osobnosti
Projekt Gradient se zaměřuje na podporu lidí s příznaky hraniční poruchy osobnosti, ať už tuto diagnózu mají nebo ne.
Co je to hraniční porucha osobnosti?
Hraniční poruše osobnosti se říká také emočně nestabilní porucha osobnosti hraničního typu nebo porucha osobnosti hraničního vzorce. Jako člověka s poruchou osobnosti označujeme takového jedince, který život prožívá a reaguje na něj jinak, než je považováno za normální a prospěšné. Když někdo svět chápe jinak než ostatní a jinak se v něm chová, tak je pro něj přirozeně těžší navazovat vztahy s ostatními lidmi nebo s nimi spolupracovat. Takový handicap komplikuje a zhoršuje kvalitu života jak osobě s poruchou osobnosti, tak jejímu okolí.
Na příznaky hraniční poruchy osobnosti se můžete otestovat tady.
Projevy hraniční poruchy osobnosti
Každý člověk s hraniční poruchou je jiný, má jiné potřeby a ve svém životě čelí jiným výzvám. O hraniční poruchu osobnosti se jedná, pokud se u člověka vyskytuje 5 a více z těchto příznaků:
Emoční výkyvy
Nestabilní a bouřlivé vztahy
Strach z opuštění a odmítnutí
Narušená identita a sebeobraz
Impulzivita
Sebepoškozující a sebevražedné chování
Chronický pocit prázdnoty
Nepřiměřený vztek
Paranoia nebo disociativní symptomy
Příčiny
Na otázku, co způsobuje hraniční poruchu osobnosti, neexistuje jednoduchá odpověď. Nejde říct, že ji způsobuje konkrétní gen nebo konkrétní zážitek. Pravděpodobně vzniká souhrou vrozené citlivosti a určitého typu prostředí, ve kterém člověk vyrůstal. Citlivější k rozvoji hraniční poruchy osobnosti jsou lidé, kteří jsou přirozeně emotivnější a impulzivnější. Lidé s hraniční poruchou také častěji prožili nepříznivé nebo traumatické události. Častější je například výchova v nefunkční rodině, která zdravému vývoji osobností jedince bránila. Není tomu tak ale vždy.
Je pravda, že je u hraniční poruchy osobnosti vysoká dědičnost. Zatím se ale nenašel žádný „hraniční gen“. To, že je porucha dědičná ještě nemusí znamenat, že má původ v genech. Roli může hrát i tzv. generační trauma. Kromě biologických predispozic dědíme i postoje našich rodičů a můžeme přebírat jejich škodlivé životní strategie. Lidé s hraniční poruchou mohou mít také strukturální změny v mozku, zejména v oblastech souvisejících s kontrolou impulzů nebo regulací emocí. Opět však není jasné, zda jsou tyto změny vrozené, nebo získané v důsledku životních zkušeností.