Hraniční porucha

osobnosti

Projekt Gradient se zaměřuje na podporu lidí s příznaky hraniční poruchy osobnosti, ať už tuto diagnózu mají nebo ne.

Co je to hraniční porucha osobnosti?

Hraniční poruše osobnosti se říká také emočně nestabilní porucha osobnosti hraničního typu nebo porucha osobnosti hraničního vzorce. Jako osobu s poruchou osobnosti označujeme takového jedince, který život prožívá a reaguje na něj jinak, než je považováno za normální a prospěšné. Když někdo svět chápe jinak než ostatní a jinak se v něm chová, tak je pro něj přirozeně těžší navazovat vztahy s ostatními lidmi nebo s nimi spolupracovat. Takový handicap komplikuje a zhoršuje kvalitu života jak osobě s poruchou osobnosti, tak jejímu okolí.

Stejně to mají i lidé s hraniční poruchou osobnosti. Mají potíže s tím, jak přemýšlejí nad sebou a nad ostatními lidmi. Asi nejvýraznějším příznakem hraniční poruchy je velmi silné a proměnlivé prožívání emocí. Lidé s hraniční poruchou osobnosti často zažívají střídání nálad. Mohou prožívat záchvaty hněvu či zoufalství a jednat impulzivně. I kvůli zesíleným emocím je pro ně složité udržovat stabilní vztahy s dalšími lidmi. Opuštění nesou velmi těžce, a snaží se mu proto za každou cenu vyhnout. Lidé s touto poruchou mají také problémy s tím, jak sami sebe vnímají. Mohou mít nejistou představu o tom, kým vlastně jsou a ve svém životě prožívat chronické pocity prázdnoty. Dalšími příznaky jsou také paranoia a disociace.

Projevy hraniční poruchy osobnosti

Každý člověk s hraniční poruchou je jiný, má jiné potřeby a ve svém životě čelí jiným výzvám. O hraniční poruchu osobnosti se jedná, pokud se u člověka vyskytuje 5 a více z těchto příznaků:

Emoční výkyvy
Lidé s hraniční poruchou osobnosti své emoce prožívají velmi silně. Často přicházejí náhle a mohou se mohou rychle měnit z extrémní radosti a euforie až po hluboký smutek nebo hněv. Tyto emoční výkyvy mohou být pro okolí i pro samotného člověka velmi matoucí a stresující. Také mohou vést k impulzivnímu chování a mít nepříjemné následky na život.
Nestabilní a bouřlivé vztahy
Nestabilní vztahy jsou jedním z hlavních příznaků hraniční poruchy osobnosti. Lidé s touto poruchou mají tendenci navazovat intenzivní, ale krátkodobé vztahy. Bývá pro ně být obtížné vnímat zároveň dobré a špatné stránky svých blízkých. Mohou se u nich proto střídat období, kdy vnímají jen to dobré na svých blízkých a idealizují si je, s momenty, kdy naopak dokážou vnímat jen jejich nedostatky a opovrhovat jimi.
Strach z opuštění a odmítnutí
Lidé s HPO často prožívají velmi silný strach z toho, že budou opuštěni nebo odmítnuti. Citliví mohou být i na situace, kde jim ve skutečnosti žádné skutečné riziko opuštění nehrozí a silně reagovat i na drobné náznaky odloučení. Tento strach může působit problémy ve vztazích, kromě silných reakcí na opuštění mohou lidé s HPO vztahy sami sabotovat, aby druhého opustili první. Ze strachu z opuštění mohou naopak udržovat také vztahy, které pro ně nejsou zdravé.
Narušená identita a sebeobraz
Lidé s touto poruchou se často potýkají s nejasnou nebo nestabilní identitou. Cítí se, že neví, kým ve skutečnosti jsou a jaké mají hodnoty, cíle a přesvědčení. Mohou například své názory a zájmy měnit v závislosti na tom, s kým zrovna tráví čas. Dalšími projevy jsou časté změny zaměstnání, bydliště a stylu života.
Impulzivita
Jedinci s touto poruchou mají tendenci jednat bez rozmyslu, pod vlivem okamžitého popudu nebo silné emoce, aniž by zvažovali důsledky svého chování. Příklady impulzivního chování jsou nadměrné utrácení, riskantní sexuální chování, užívání návykových látek, impulzivní životní rozhodnutí nebo třeba riskantní jízda v autě.
Sebepoškozující a sebevražedné chování
Příznaky hraniční poruchy často vedou k sebepoškozování, jako je řezání, pálení nebo jiné formy fyzického ublížení sobě. Sebepoškozování může mít různé důvody, jako jsou zvládání intenzivních emocí nebo vyjádření vnitřní bolesti. Zvýšené je také riziko sebevraždy, o tu se alespoň jednou za život pokusí asi 70 % lidí s touto poruchou.
Chronický pocit prázdnoty
Lidé s hraniční poruchou často uvádějí, že mají dojem, jako by v nich něco chybělo nebo jako by byli prázdní uvnitř. Tyto pocity prázdnoty jsou pro ně velmi nepříjemné a mohou vést k různým formám sebedestruktivního chování, jako je sebepoškozování nebo zneužívání návykových látek, v snaze tyto pocity potlačit nebo překrýt. Pocity prázdnoty souvisí s nejistotou ohledně vlastní identity a životního směřování.
Nepřiměřený vztek
Lidé s HPO mají často velmi intenzivní a nevyzpytatelné emoce. Výjimkou není ani vztek. Může přicházet ve špatně zvládatelných výbuších, které jsou nepřiměřené situaci.
Paranoia nebo disociativní symptomy
V momentech nadměrného stresu se u lidí s HPO mohou objevovat také paranoia, podezřívavost a disociativní stavy. Při paranoie se lidé cítí, jako by byli v nebezpečí a jsou podezíraví, že je někdo ohrožuje. Disociace má vícero podob. Může se projevovat pocitem, že okolní svět je vzdálený nebo neskutečný. Nebo nereálné a odpojené může člověku připadat jeho vlastní tělo.

Příčiny

Na otázku, co způsobuje hraniční poruchu osobnosti, neexistuje jednoduchá odpověď. Nejde říct, že ji způsobuje konkrétní gen nebo konkrétní zážitek. Pravděpodobně vzniká souhrou vrozené citlivosti a určitého typu prostředí, ve kterém člověk vyrůstal. Citlivější k rozvoji hraniční poruchy osobnosti jsou lidé, kteří jsou přirozeně emotivnější a impulzivnější. Lidé s hraniční poruchou také častěji prožili nepříznivé nebo traumatické události. Častější je například výchova v nefunkční rodině, která zdravému vývoji osobností jedince bránila. Není tomu tak ale vždy.

Je pravda, že je u hraniční poruchy osobnosti vysoká dědičnost. Zatím se ale nenašel žádný „hraniční gen“. To, že je porucha dědičná ještě nemusí znamenat, že má původ v genech. Roli může hrát i tzv. generační trauma. Kromě biologických predispozic dědíme i postoje našich rodičů a můžeme přebírat jejich škodlivé životní strategie. Lidé s hraniční poruchou mohou mít také strukturální změny v mozku, zejména v oblastech souvisejících s kontrolou impulzů nebo regulací emocí. Opět však není jasné, zda jsou tyto změny vrozené, nebo získané v důsledku životních zkušeností.

Privacy Settings
We use cookies to enhance your experience while using our website. If you are using our Services via a browser you can restrict, block or remove cookies through your web browser settings. We also use content and scripts from third parties that may use tracking technologies. You can selectively provide your consent below to allow such third party embeds. For complete information about the cookies we use, data we collect and how we process them, please check our Privacy Policy
Youtube
Consent to display content from - Youtube
Vimeo
Consent to display content from - Vimeo
Google Maps
Consent to display content from - Google